Zásady komunikace s mentálně znevýhodněnými

Školám i dalším zájemcům nabízíme vzdělávací program Seznamte se, handicap, který se věnuje problematice kontaktu s lidmi s různými postiženími. Výuka je obohacena o různé kompenzační pomůcky. Podrobné informace a objednávky na slezakova@svkos.cz.

Zásady komunikace s mentálně znevýhodněnými

  1. Při komunikaci je velmi důležité udržovat oční kontakt (umožněte ho i přerušit) a věnovat mentálně postiženému člověku pozornost. To, jak člověka s mentálním postižením vnímáte a přijímáte jeho sdělení, se výrazně odrazí v jeho ochotě něco Vám sdělovat.
  2. Používejte jednoduchou řeč, krátká slova, krátké věty. Jasně vyjadřujte své myšlenky. Nepoužívejte cizí slova, vyhněte se žargonu a zkratkám.
  3. Vyhýbejte se abstraktním pojmům. Není-li to možné, objasňujte je pomocí konkrétních příkladů nebo srovnání. Např.: místo „Jakou máš náladu?“ se můžete zeptat „Jsi dnes veselý nebo smutný?“; pochvalu „Michale, jsi moc šikovný.“ můžete doplnit formulací „Moc mi chutnala svačina, kterou jsi připravil.“
  4. Mluvte pomalu. Snažte se, aby tempo vaší řeči toho druhého nezahlcovalo. Buďte trpěliví a dopřejte partnerovi dostatek času na odpověď, zvláště mluvíte-li s člověkem, který má vadu řeči a užívá alternativní způsoby dorozumívání.
  5. Dbejte, aby vaši řeč také srozumitelně doprovázela mimika a řeč těla.
  6. Ověřujte si, zda vám člověk s mentálním znevýhodněním rozumí a jestli s tím, co říkáte, souhlasí či nikoli. Někdy se stačí zeptat. Pomáhá také to, že se na sebe vzájemně díváte, shrnujete, co ten druhý řekl. Dáváte tím najevo svůj zájem o vzájemné porozumění. Mluvte jen o jedné hlavní myšlence. K další přejděte až po ujištění, že Vám partner porozuměl.
  7. Mějte na paměti, že lidé s mentálním znevýhodněním jsou zpravidla velmi sugestibilní. Tzn., že nekriticky přejímají myšlenky druhých. Např. místo „Marku, nechceš zajít do kavárny, kde mají ten dort, co ti tolik chutná?“ se můžete zeptat „Marku, chceš jít do kavárny?“. Sugestibilními otázkami je možné velmi snadno člověka s mentálním znevýhodněním ovlivnit, manipulovat jím.
  8. Při kontaktu s lidmi s velmi těžkým mentálním znevýhodněním je třeba si uvědomit fakt existence jejich závislosti na druhých lidech. Proto s nimi jednejte s velkou mírou empatie, trpělivosti a respektu k jejich osobnosti. Jednejte s nimi tak, jak byste si přáli, aby jiný jednal s vámi.
  9. Dospělého člověka s mentálním znevýhodněním oslovujte přímo. Pokud má s sebou asistenta či doprovod (vychovatele, rodiče,…), obracejte se na jeho průvodce jen, je-li to nutné.
  10. Dospělý člověk s mentálním znevýhodněním má jiné možnosti v porozumění. Neznamená to však, že není dospělý. Proto, když jej budete oslovovat, vykejte mu. Při komunikaci používejte řeč dospělých. I když používáme jednoduché věty, neznamená to, že musíme používat zdrobněliny, mluvit moc nahlas nebo něco zbytečně dlouho vysvětlovat „polopatistickým způsobem“.
Copyright © 2009 - 2019 Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě