Na webu V ALEPHu V google  

Zápis z jednání - Havlíčkův Brod, 1. - 2. 11. 2005

Zápis z jednání sekce IT SDRUK

­ Havlíčkův Brod, 1. - 2. 11. 2005

Přivítání Tomáš Gec (Krajská knihov­na Vysočiny Havlíčkův Brod)

Úvodní slovo Tomáš Řehák (Městská knihovna v Praze)

• Seznámení s programem

• Sekce byla deklarovaná jako otevřená

• Na příštích jednáních je nutné počítat s vložným

Byla představena rámcová koncepce trvalého uchování knihovních sbírek tradičních a elektronických dokumentů v knihovnách ČR

Bohdana Stoklasová: Koncepce trvalého uchovávání knihovních sbírek

Proběhla prezentace:

• Odpovědnost za uchování knihovních sbírek

• Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2004-2005

• • Charakter koncepce

  • Obsah

  • Tabulky

  • Harmonogram

• Východiska pro oblast digitálních dokumentů

  • Česká digitální knihovna (rozbor základního modelu)

Dotazy:

• Jaké jsou další rámce realizovatelnosti

  • Jednotná struktura pro každou oblast

• Co se týká legislativní otázky

• Je možné budovat vlastní uložiště kromě centrálního uložiště

• Jaký je stav s centrálním uložištěm (realizace)

• Bude umět prezentační vrstva pracovat se vzdáleným uložištěm

  • Předpokládá se, že ano; je to otázka finančních zdrojů

  • Jak bude řešena bezpečnost dat

• Jaká je nyní cesta ke kompatibilitě v rámci formátů

  • V Krameriu proběhla analýza na MARC, konvertor z DTD Krameria se nejeví jako problém

  • Nyní je to otázka času

• Jaká role bude v koncepci pro vydavatele a jednotlivé účastníky

• Budou jednotliví účastníci komunikovat přímo s Národní knihovnou, nebo bude možné zbudovat jednotlivé regionální (oborové, institucionální) repozitáře

• Bude to možné a z praktických a finančních důvodů patrně žádoucí

• Zbudování souborného katalogu, nutné zamezit duplicitním investicím do vlastní digitalizace stejných zdrojů

  • Spíše vhodné použít existující prostředky než budovat nový aparát

  • Jedná se velké množství objektů

  • Povinnost kontrolovat duplicitu v Souborném katalogu ČR

    • Donucovacím prostředkem by se mohly stát finanční zdroje ve smyslu příspěvku

    • Kdo tuto povinnost stanoví a kdo ji vykoná

  • Koordinace i s institucemi neknihovního typu

  • Vhodné prezentovat činnost jednotlivých objektů na webu.

• Jaké jsou nyní možnosti ve formátech

  • Metadat. schémat je celá řada, ale není zatím možné říci, které je to nejlepší

• Je nějaká představa peněz na digitalizaci

  • Odhadem 30.000.000 Kč ročně na všechny linie (klasické dokumenty, digitalizované historické i novodobé dokumenty a publikované digitální zdroje + částka na vybudování a provoz centrálního úložiště). Částka je kvalifikovaným odhadem a bude upřesněna do konce roku 2005

  • Je nutné hledat finance i mimo resort MK

• Je možné získat peníze na digitalizaci z Evropské unie

Po představení koncepce byl program rozdělen do 5 okruhů

1. Problematika standardů metadat

Martin Vojnar: Stručný úvod do METS

Proběhla prezentace:

• Mnoho digitalizovaných a digitálních objektů doplněných různě provázanou množinou metadat

• METS - základní informace

• Proč METS

• METS - popis základních částí (kontejnerů)

• Praktické dopady

• Současný stav

Dotazy:

Debata:

• V NKP se používá již druhá generace standardů (problematika již implementovaných standardů v aplikacích)

• Jsou dva vhodné standardy a to nástroje kolem Krameria nebo METS

  • Vhodná volba je otázka finanční, výhledově finanční, politická,…

• Neni vhodné zvolit kompatibilní DTD výměnný formát, ale vlastní formát jednotlivých institucí by měl být na uvážení jednotlivých institucí

• Jaké jsou možnosti popisných metadat pro METS: DC, MARCXML, TEI, EAD aj.

• Zřejmě základní otázkou z pohledu uživatelského je materiální stránka věci

• V žádném případě není vhodné pracovat s digitalizovaným dokumentem v adresářové struktuře

• Jaká je zásadní výhoda METSu

• • Propojuje vše kolem digitálního objektu do jednoho balíku

• Popis standardizované digitalizace je možné získat na stránkách http://digit.lib.cas.cz

• Problematika digitalizace jednoho svazku cca 300 stran.

  • Digitalizační centrum nabízí momentálně neskenování přibližně za 600 Kč a vlastní výroba metadat přibližně 1200 Kč

  • Možnosti automatizace popisu s pomocí OCR

• Národní knihovna se zapojuje do Evropské digitální knihovny (je nutné se přizpůsobit)

2. SW na provoz digitální knihovny

• Software pro provoz digitální knihovny

  • Tvorba metadat

    • Sírius (Elsys)

      • Vhodný pro rutinní zpracování digitalizovaných dokumentů

      • Všechny operace se provádí v jednotném prostředí, nesnižuje se kvalita neustálým ukládání dokumentu při přenosu na další nástroje

      • Je to modulární systém, který je možné optimalizovat pro vlastní subjekt

      • Komerční systém

3. technické parametry digitalizace

Adolf Knoll: Doporučení pro pořizování datových souborů při digitalizaci analogových originálů

• Doporučení viz. dokument "Doporučení pro pořizování datových souborů při digitalizaci analogových originálů"

Debata:

• Jaké jsou formáty pro záchranu

  • Z tohoto jsou obrázky vyloučeny

  • Při záchraně se dokumenty nejprve mikrofilmují a následně skenují a čím je větší dokument tím je menší rozlišení DPI

  • Kvalita mikrofilmu je zatím dostatečná

  • Mikrofilm je vhodný pro dlouhodobé skladování a není závislý na technologiích

• Je potřeba vytvářet mikrofilmy

  • V tomto okamžiku ve vztahu k zastarávání el. nosičů to nutné je

  • Je problematické ochránit mikrofilm před fyzickým poškozením oproti digitálním záznamům

  • Je možné z digitálních dokumentů udělat kopie bez ztráty kvality, kdežto z mikrofilmu toto možné není. Při další kopii tato kopie ztrácí na kvalitě

• Jaké je vhodné rozlišení pro OCR

  • Nyní je vhodné čím je text drobnější, je lepší vyšší počet DPI . Vhodné je používat 600 DPI lze použít i 300 DPI.

  • Rozlišení není jediný parametr pro OCR

    • Jazykové mutace

• Zobrazení obrázků v Djvu

  • Plusem je rychlost zobrazování

  • Mínusem je nutnost doinstalování podpory

  • Řešením by bylo nabídnout i jiné formáty např. Jpeg, Png,..

    • S touto úpravou se v Krameriu počítá

• Možnost vložit do Krameria PDF dokumenty

  • Principiálně to možné je, ale momentálně je to v řešení

• Je možné z autorského zákona uložit fyzicky soubory na centrální uložiště, ale zobrazovat je z lokálního Krameria v případě, že mohu tyto data zobrazovat pouze z lokálního uložiště.

  • Právně

    • Ten kdo platil digitalizaci, má 10 let práva na digitální dokument

    • Záleží na novém autorském zákonu

2.11.2005

4. Způsoby dlouhodobé archivace digitálních objektů

Úvod:

• Současný stav:

  • Jak plánujete uchovávat digitální objekty

    • Národní knihovna

• Plán:

  • Distribuovaný diskový prostor (out sourcing)

Debata:

• Zkoušel někdo na archivaci přepisovatelné CD nebo DVD nosiče

  • Není vůle od výrobců

  • Je možné vypálit data na 2 DVD nosiče od různých výrobců a jednou za 3 roky přepálit

  • Archivovatelné CD nebo DVD nosiče se rozšíří při tlaku běžných fotoamatérů

• Jak uchovávat i nestandardizované formáty

  • Proto je nutné mít v metadatech informace nejen o formátu, ale i nástrojích pro práci s formátem

  • Nelze mít vše popsané, pro všechny soubory, které se archivují, je nutné vybírat to důležité

• Existuje doporučení jak psát web, aby byl dobře archivovatelný

  • Zatím zřejmě nikoliv, ale je možná jistá podobnost s předpisem pro psaní webu pro nevidomé (BFW) uživatele

  • Další možností archivace je možné použít "OAI-PMH BFV" protokol

• Je ve světě možné dostat výtisky v elektronické podobě a ušetřit náklady na digitalizaci

  • Ve světě to není jednoznačné, někde toto je možné je, jinde nikoliv

  • Problematika standardizace elektronického povinného výtisku

• Uvažoval někdo o sdružování serverů více organizací pro zvýšení výkonu

  • Je zde problematika technického řešení

  • Volný výpočetní výkon je možné použít například na převody grafických formátů

• Bylo by možné použít Premis k archivaci

Na závěr proběhla prezentace k jednoznačným identifikátorům

Martin Vojnar: Jednoznačné identifikátory

• Potřeba identifikace

  • Na úrovni popisných metadat nelze použít identifikátory pro tištěné podoby dokumentu, je nutné použít registrovaný identifikátor (URN, PURL, doi, handle)

    • Pro sbírky národního významu - identifikátor na mezinárodní úrovni

    • Pro sbírky lokálního významu - identifikátor na národní úrovni

Diskuse

• Možná cesta podle www.ikaros.cz , kde je na začátek článku přidán identifikátor v rámci metadat DC

• Jak by se v Krameriu identifikovalo, respektive co

  • Dvě cesty, identifikovat pouze titul nebo až nejmenší část celku

• Bylo by možné Kramerius implementovat do JIB díky protokolu OAI-PMH

  • Po nákupu technologie je to možné

• Je nutné, aby identifikační aktivita byla vedena od shora, nikoliv od zdola.

Výběr fondů vhodných pro digitalizaci

• NKP

  • Nejvážnější problém jsou noviny

  • Existuje národní program, ve kterém je možné se hlásit o dotace na digitalizaci

• MKP

  • 5 let systematicky tipují dokumenty

• Akademie věd

• UK

  • Digitalizace periodik a sbírky fotografií

  • Připravuje se digitalizace 3D objektů

  • Podrobněji viz. příloha.

Diskuse:

• Jakým způsobem vznikne dohoda o tom, kdo co bude digitalizovat

• Jakým způsobem se bude rozlišovat vlastní kvalita digitalizace

  • Bylo by možné vytvořit stupnici kvality digitalizace

    • V tuto chvíli to řeší nastavení VISKu v podmínkách

    • V krajním případě by mělo být možné kritéria snížit

    • Výsledkem by měla být národní databáze, která by obsahovala i příznak toho, v jaké kvalitě to je digitalizováno

    • NKP je schopná dodat nástroj, ale zřejmě není schopná to spravovat

    • Vyskytuje se otázka, jak spravovat již digitalizovaný fond

    • Vhodné by bylo na web SDRUKu umístit na začátku roku plány knihoven na digitalizaci

• V okamžiku, kdy je již dokument digitalizován jinou institucí, je možné získat kopii

  • Záleží na domluvě s danou institucí

  • Nabízí se možnost založit konsorcium, do kterého by subjekty vlastní dokumenty vložily a bylo by řečeno, že je to všech členů.

Závěr:

• Koncepce české digitální knihovny bude dána v rámci konference SDRUK IT k připomínkování

• Doporučení p. Mgr. Knolla Technické parametry digitalizace bude doplněna o optimální parametry OCR a zveřejněna na webu.

• Systém Kramerius se bude dále vyvíjet v závislosti na finančních možnostech (v rámci vývoje je možné uvažovat o otestování distribuovaného sdílení dat)

• U DTD použitých v systémech Manuscriptorium a Kramerius Národní knihovna garantuje možnost migrace (za předpokladu striktního dodržování těchto DTD, nikoli jejich modifikací) při přechodu na jiný formát

­