Kalendář akcí MSVK
«prosinec / 2016»
PoÚtStČtSoNe
1 2 3 4
5 6 akce pro knihovníky 7 8 9 10 11
12 13 14 akce pro knihovníky 15 16 17 18
19 akce pro veřejnost 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31

akce pro veřejnost - akce pro veřejnost
akce pro knihovníky - akce pro knihovníky
celostátní akce - celostátní akce

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě
CZ Mutace: cs EN Mutace: en DE Mutace: de PL Mutace: pl
   
Jste uživatelRole: uživatelNacházíte se v sekci: Informace o knihovně » Mimořádné akce » Oslavy 50. výročí založení knihovny

O jubilantce


Ing. Lea Prchalová

Státní vědecká knihovna v Ostravě, největší knihovna severní Moravy a Slezska, nyní Ostravského kraje, oslavuje své padesátiny v době, kdy v knihovnické veřejnosti vře dlouho očekávaný, dlouho připravovaný a mnohokrát principiálně měněný zákon, aby nahradil anachronickou legislativní normu z roku 1959, jíž by se knihovny měly dosud řídit. Doufám, že zákon úspěšně propluje neklidnou hladinou dění v parlamentu a že ulehčí každodenní činnost českých knihoven v jejich neodmyslitelné spolupráci i každé knihovně jednotlivě včetně naší jubilantky.

Státní studijní knihovna v Ostravě byla založena výnosem ministra školství, věd a umění ze dne 5. 2. 1951, a to ke dni 1. 1. 1951. Prvním ředitelem se stal PhDr. Drahoslav Gawrecki, který mj. osobně navrhl zařízení a nábytek pro knihovnu. Vyřešit umístění nové knihovny bylo v poválečné a vybombardované Ostravě tvrdým oříškem. Zvítězilo provizorní umístění do rekonstruovaných prodejních prostor pravého křídla budovy Nové radnice s přesvědčením, že se jedná o umístění na 5 až 10 let života knihovny.

Základem sbírek se stal knihovní fond Technické knihovny Průmyslového muzea s přírůstkovým seznamem o 10.540 položkách většinou německého fondu, jehož ukázky můžete shlédnout ve vstupních prostorách do knihovny. V zápětí byla sbírka obohacena o 14.000 svazků darovaných Vysokou školou báňskou, dále zejména deponáty z Národního technického muzea v Praze a deponáty po Němcích z Klementina. Podstatnou část tehdejšího fondu poskytla dnešní Státní technická knihovna, a to část deponované příruční knihovny Českého vysokého učení technického.

Specializací knihovny byly obory hornictví a hutnictví, v prvních letech existence knihovny byla specializace rozšířena o polonika a tzv. pracovní lékařství. Drobnou reminiscenci na hutnickou specializaci knihovny je cestovní hrneček na polévku či jinou tekutinu, který jste již asi našli mezi upomínkovými předměty.

Přesně vymezenou specializaci knihovny lze ukončit rokem 1961, kdy bylo novým statutem knihovně uloženo budovat fond univerzální, jehož rozsah dnes činí cca 900.000 knihovních jednotek. Potřeba oborové univerzálnosti fondu vědecké knihovny byla opakovaně potvrzena v průzkumech uživatelských potřeb a je opodstatněna také současnou, rozsáhlou restrukturalizací průmyslu, jíž prochází náš kraj i město Ostrava samotné.

Průzkumy čtenářských potřeb a požadavků prováděla knihovna od svého založení. Z jedné z prvních dotazníkových akcí vyplynula důrazně potřeba patentové a firemní literatury, jejímž výsledkem bylo v roce 1958 zahájení systematického doplňování, zpracovávání, uchovávání a zpřístupňování speciálních fondů. Státní vědecká knihovna v Ostravě se tedy může pochlubit kompletní sbírkou patentových spisů, platných tuzemských norem a obsáhlého fondu aktuální firemní literatury z celého světa. Je třeba se v této souvislosti zmínit o ohrožení mimořádné sbírky patentových spisů následkem povodní v červenci 1997, které postihly také Novou radnici a naše sklady v suterénu levého křídla. Všechny patenty se nám však naštěstí podařilo vysušit a vyžehlit, takže mohly být vřazeny zpět do sbírek.

Z výše uvedeného vyplývá, že knihovní fond rozsahem i rozmanitostí druhů dokumentů, k nimž v nedávné době přibyly dokumenty elektronické, nabízí uživatelům knihovny neobyčejné informační bohatství. Při zpřístupňování informací se však není nutno omezovat jen na dokumenty, které jsou k dispozici v sídle knihovny. Nemám na mysli pouze možnost získávání dokumentů prostřednictvím meziknihovních služeb, které byly více či méně funkční již od padesátých let, ale nabídku desítek a desítek databází bibliografických záznamů a na ně navazujících fulltextů periodik. Jedná se o naprostý průlom v možnostech operativního zpracovávání rešerší i získávání zahraničních primárních informačních pramenů, které se nám dostalo díky účelové státní podpoře po mnoha letech experimentování a mnohdy i neskrývané závisti k možnostem zahraničních knihoven. Také ostravští uživatelé vědecké knihovny mohou nyní vstupovat do databázových center ve Spojených státech amerických, ve Velké Británii, Německu a v dalších zemích.

K tomu, aby uživatel knihovny získal co nejrychleji maximum relevantních informací a také k tomu, aby svěřené sbírky mohla knihovna účinně chránit a uchovat příštím generacím, je zapotřebí kvalitního zpracování knihovního fondu. Myslím, že mohu s plnou zodpovědností konstatovat, že v ostravské vědecké knihovně probíhalo knihovnické zpracování vždy na úrovni nejnovějších poznatků. První linka zpracování zahájila svoji činnost již v roce 1952. S automatizovaným zpracováním bylo započato u firemní literatury v roce 1991, automatizovaná linka akvizice a zpracování monografií byla spuštěna po pečlivém výběru softwaru v závěru roku 1994. Byl vybrán britský software TinLib, k němuž se přiklonily také SVK v Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a mnohé vysokoškolské knihovny. Automatizace akvizice a zpracování seriálů navázala v roce 1997. Výsledkem zpracování přírůstku knihovního fondu do online katalogu i několikaleté tzv. retrokonverze, při níž byly ukládány záznamy staršího fondu, je rozsáhlá databáze o 280.000 záznamech, v níž jsou uloženy plným katalogizačním záznamem údaje o monografiích, kartografických dokumentech a hudebninách od současnosti až po publikace z roku 1982 včetně, dále záznamy části historicky cenných fondů a záznamy o veškerých novinách a časopisech, které knihovna vlastní. Další vrstvu databáze elektronického katalogu tvoří prozatímní záznamy s minimem údajů pro výpůjční protokol z období 1981 ? 1975. Dle časových možností knihovníků se pokračuje v doplňování záznamů o starší literaturu.
Databáze je přístupna v lokální počítačové síti v knihovně a také je vystavována po Internetu. Kromě vyhledávání záznamů si mohou naši uživatelé dokumenty po Internetu rezervovat. Velkou výhodou pro čtenáře je, spolupracují-li knihovny i v oblasti věcného zpracování. V Ostravě se můžeme pochlubit v tomto směru úzkou spoluprací s Ústřední knihovnou Ostravské univerzity a částečně Fakultní odborné knihovny Obchodně podnikatelské Fakulty Slezské univerzity v Karviné.

Zpracování knihovního fondu prošlo v historii knihovny řadou organizačních zvratů. V sedmdesátých a osmdesátých letech byly katalogizační záznamy připravovány také pro veřejné knihovny Severomoravského kraje, přičemž severomoravská krajská katalogizace byla v Československu nejobjemnější. Po rozpadu centralizovaného systému řízení knihoven se začátkem devadesátých let jednotlivé knihovny pustily do samostatné akvizice a zpracovávání nakoupených knih. Naštěstí jen krátkodobě, aby v zápětí zvítězil zdravý rozum a společný zájem na kooperativním zpracování. Je dnes pochopitelně založeno na jiné bázi. Především byly dopracovány standardy (alespoň pro jmenné zpracování), jsou vyvinuty příslušné softwary a knihovny budují v úzké spolupráci reálné či virtuální souborné katalogy. Státní vědecká knihovna v Ostravě přispívá spolu s Národní knihovnou, Moravskou zemskou knihovnou a ostatními vědeckými knihovnami do CASLIN ? Souborného katalogu ČR.

Také databáze České národní bibliografie je vytvářena kooperativním způsobem. Zejména u článkové bibliografie došlo v naší knihovně ke změně koncepce a s novým Ostravským krajem převzetí od SVK v Olomouci role garanta za regionální bibliografii pro náš kraj. Před knihovnou stojí velký úkol z oblasti retrospektivní regionální bibliografie, a to zpracování záznamů o regionální literatuře sahající od dnešních dnů až k samotným začátkům písemných pramenů Ostravska.

Bibliografické činnosti se knihovna věnovala od roku 1953. V souladu se zaměřením knihovny však byly bibliografické práce orientovány na hornictví , hutnictví a polonistiku. Později (v roce 1959) byla navázána spolupráce s ČVTS a knihovna zpracovávala bibliografické soupisy, které doplňovaly sborníky u příležitostí konferencí (také knihovnou vydávané). V sedmdesátých a osmdesátých letech se rešerše týkaly politických temat, tradiční orientace byla dále rozšířena o stavebnictví, průmyslovou chemii, pracovní lékařství, strojírenství a vědecké řízení. Oborové zaměření rešerší v posledních letech příliš nekolísá, prosadily se společenské vědy. Kromě nich se zaměření ustálilo zejména na ekonomii, technice, životním prostředí, hygieně a lékařství. Rešerše jsou stále ještě hojně zpracovávány knihovníky, postupně však přibývá uživatelů, kteří si v široké nabídce informačních zdrojů vybírají samoobslužně. Novým a nezbytným trendem v činnosti knihovny jsou proto instruktáže a školení uživatelů.

Vzdělávací aktivity, poradenství a konzultační činnost však souvisely se Státní vědeckou knihovnou v Ostravě od zahájení působnosti, poněvadž již při založení byla knihovna pověřena metodickou péčí o odborné knihovny hornické a hutnické. Od září 1972 byla knihovně uložena poradenská a metodická činnost pro střediska soustavy vědeckotechnických informací, odborné lékařské a zemědělské knihovny v kraji. V roce 1978 byla knihovně převedena z SVK v Olomouci také péče o veřejné knihovny a tím ostravská vědecká knihovna začala plnit funkci krajského knihovnického a informačního střediska v plném rozsahu. Přímé metodické působení se v devadesátých letech transformovalo do partnerského vztahu mezi SVK v Ostravě a veřejnými knihovnami v kraji, na základě jejichž přání byly a jsou organizovány četné vzdělávací akce podle aktuálního dění v českém knihovnictví. Žhavou novinkou bude pořádání cyklů kurzů o užívání informačních a komunikačních technologiích v rozsahu znalostí tzv. mezinárodního řidičáku na počítač, ECDL. Je třeba poznamenat, že tyto aktivity mají být v plném rozsahu hrazeny státem. Vzhledem k tomu, že na severní Moravě a ve Slezsku působí 427 veřejných knihoven, 3 vysokoškolské knihovny, desítky knihoven školních, knihovny lékařské, muzejní i odborné knihovny a informační střediska průmyslových podniků, měl by dopad nabytých znalostí pocítit široký okruh obyvatelstva v kraji.

Projekt týkající se výuky počítačové gramotnosti nebyl zdaleka jediným, který SVK v Ostravě připravila. Rovněž přístupy do zahraničních databázových center, o nichž byla dříve řeč, jsou obsahem projektů, v nichž knihovna působí jako spolunositel. Díky grantovému financování bylo knihovně umožněno vylepšit softwarové i hardwarové vybavení, vybudovat regionální výukové středisko, vyučovat moderním knihovnicko-informačním službám apod. Zkrátka rozvoj činnosti knihovny je bez účelového financování nemyslitelný již řadu let.

Bohužel zatím nebyl v České republice zaveden podpůrný systém financování (grantový či jiný) výstavby knihoven. A tak naše jubilantka zápolí s nedostatečnými a účelově nevhodnými prostory dodnes. Město Ostrava podalo vstřícnou ruku výstavbě garancí územní rezervy, český stát se bohužel od výstavby již druhým rokem zcela distancuje, přestože je výstavba vědecké knihovny jednoznačně vícezdrojovou investicí. A tak zůstává hlavní finanční břemeno na mladém, zatím prostředky neoplývajícím, Ostravském kraji. Věřme, že význam naší vzdělávací a kulturní instituce získá v kraji prioritu, která odpovídá posunu české společnosti k informační.

Aby naše jubilantka mohla naplno sloužit veřejnému zájmu, vycházet vstříc Ostravanům i dalším uživatelům mnohdy z celé republiky, bylo třeba mravenčí a někdy nepřímo viditelné práce týmu obětavých knihovnic a knihovníků i pracovníků jiných profesí. Dovolte mi prosím, abych Vám současným i bývalým členům sedmdesátičlenné skupiny ostravských vědeckých knihovníků za Vaši přičinlivost a odbornou erudici vloženou k rozvoji Státní vědecké knihovny v Ostravě poděkovala.

Závěrem mi prosím dovolte, abych zvlášť poděkovala bývalé ředitelce knihovny paní doktorce Zdeňce Herelové.

Autor: Lea Prchalová
Pošli e-mailem

Copyright © 2016 Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě Tvorba www stránek Winternet
CCS 2.1  |  WCAG 1.0  |  Section 508  |  XHTML1.0

Fotografie poskytl Krajský úřad MSK. Autorem fotografií je Štefan Špic.