Dějiny knihovny

Pojednání o historii knihovny­

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostra­vě, příspěvková organizace, je krajskou knihovnou, již zřizuje Moravskoslezský kraj. Je univerzální vědeckou knihovnou, zpřístupňující veřejnosti literaturu všech vědních oborů jak českého, tak i zahraničního původu.

Byla založena 1. ledna 1951 jako Státní studijní knihovna na základě výnosu ministra školství, věd a umění ze dne 5. 2. 1951. V letech 1954 až 2000 nesla název Státní vědecká knihovna v Ostravě. V červenci 2001 proběhl převod knihovny z péče Ministerstva kultury na Moravskoslezský kraj. V září 2001 byl usnesením zastupitelstva Moravskoslezského kraje schválen nový název - Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, nyní Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace. Knihovna převzala funkce krajské knihovny - podle § 11 zákona 257/2001 Sb., Knihovního zákona, a proto od roku 2002 ve své činnosti klade velký důraz také na regionální funkce a na regionální informace. V oblasti sekundárních informačních pramenů se jedná o pokračování v retrospektivních regionálních bibliografiích a převzetí péče o tvorbu souběžné regionální bibliografie kraje. (Dříve regionální bibliografie vytvářela pro celý bývalý Severomoravský kraj Vědecká knihovna v Olomouci.) V oblasti primárních pramenů jde pak o uchovávání konzervačního (povinného) výtisku literatury vydané v kraji včetně místních periodik a drobných tisků.

Při založení bylo knihovně určeno speciální zaměření na obory hornictví a hutnictví k zajišťování informačních potřeb Čech a Moravy. Základem knihovního fondu se stal vytříděný fond Technické knihovny Průmyslového muzea, dary Vysoké školy báňské, Národního technického muzea v Praze, Knihovny vysokých škol technických, ministerstev a některých podniků. V prvních letech své existence byla specializace knihovny rozšířena o polonika. Kromě příbuzných technických oborů, zejména strojírenství, byla značná váha přikládána i hygieně práce a pracovnímu lékařství. Během svého vývoje se knihovna otevírala stále širším vrstvám uživatelů. Tlak informačního prostředí a přiznání práva na povinný výtisk československých publikací v roce 1964 přispělo k profilaci univerzálního fondu naší vědecké knihovny, která trvá do současnosti.

Za sídlo knihovny bylo vybráno přízemí a suterén pravého křídla majestátní budovy Nové radnice (myšleno jako provizórium na 5 až 10 let), kde až do roku 1970 pracovala všechna oddělení knihovny. Po rekonstrukci v roce 1969 a po přidělení dalších místností v levém křídle Nové radnice bylo otevřeno oddělení speciálních fondů a započata metodická činnost pro odborné knihovny kraje. S lítostí lze říci, že od té doby k dalšímu radikálnímu rozšíření služeb nemohlo dodnes dojít pro nedostatek vhodných prostorů. Pouze pro depozitní skladiště se podařilo v sedmdesátých letech vystavět samostatné budovy v Ostravě-Přívoze a pro pracoviště automatizace a oddělení služeb knihovnám byly postupně najímány dodatečné prostory v různých částech centra Ostravy. Samozřejmě, že se knihovna velmi proměnila zejména v průběhu devadesátých let, kdy došlo k automatizaci téměř všech provozů a k jejich částečné modernizaci. V roce 1999 byla otevřena v bibliografickém oddělení multimediální studovna pro práci s elektronickými zdroji. V roce 2000 byly adaptovány prostory výukového centra s počítačovou učebnou.

Knihovna již od svého založení byla tradičně přístupná všem uživatelům starším 15 let. V minulosti i v současné době mírně převládají mezi uživateli knihovny studenti (především vysokoškolští). V posledních letech přibývá uživatelů, kteří v knihovně hledají informace, které nutně potřebují k výkonu své profese, ať už jsou to informace rázu ekonomického, právního, obchodního atp.

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace, však neslouží jen uživatelům, kteří mohou knihovnu navštívit osobně, ale prostřednictvím svých dalších speciálních služeb může vyjít vstříc i zájemcům z blízkých i vzdálenějších míst celé České republiky. Jedná se především o internetový přístup do elektronického katalogu, objednávání knih elektronickou poštou apod., dále o cirkulaci odborných časopisů a patentů, meziknihovní služby. O těchto službách je možné získat podrobnější informace na našich www stránkách.

Jak již bylo zmíněno, tradice metodické péče o střediska vědecko-technických informací lze datovat již lety 1971-1972. Knihovna však již od roku 1978 plní funkci krajského poradenského střediska pro všechny knihovny regionu. Metodická činnost krajské knihovny je později zakotvena v systému regionálních funkcí knihoven. Z Knihovního zákona mimo jiné vyplývá, že je povinna plnit a koordinovat plnění regionálních funkcí vybraných základních knihoven v Moravskoslezském kraji.

V devadesátých letech se aktivity knihovny ve prospěch knihovnictví na severní Moravě realizovaly především vzděláváním knihovníků. Výukové centrum školilo téměř denně užívání informačních technologií v knihovnách, později se spektrum témat podstatně rozšířilo. Významnou měrou zde napomohlo dlouhodobé řešení projektu VISK 2.

Na samém prahu nového tisíciletí je knihovna již rutinní řešitelkou výzkumných úkolů a zpracovatelkou projektů, včetně projektů kooperativních, které přinesly mj. přístupy k cenným zahraničním elektronickým zdrojům vedle již od konce devadesátých let zavedených domácích bází. Mnohé z nich se trvale stávají novodobým "informačním pokladem" knihovny, zcela novým bohatým zdrojem informací. Uživatelé tak mohou vyhledávat cca v deseti světových informačních databázích, např. Web of Science, OCLC nebo EBSCO a v osmi bázích domácí provenience. V roce 2001 se Moravskoslezská vědecká knihovna (vedle Krajské vědecké knihovny v Liberci) také stala partnerskou knihovnou Goethe-Institutu Praha. Dostává od Institutu pravidelně "trvalou zápůjčkou" kvalitní německé publikace.

V roce 2004 proběhla veřejná soutěž o návrh na zpracování urbanistického, architektonického, technického a provozního řešení novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Jednoznačně zvítězil projekt architektů L. Kuby a T. Pilaře se spolupracovníky L. Lachmanovou a J. Kratochvílem. Má jít o mírně převýšenou krychli symbolizující "pevnou schránu vědění". Na podzim téhož roku byly soutěžní návrhy předvedeny veřejnosti na výstavě v Domě umění.

Od roku 2004 se datuje hektické a úspěšné úsilí MSVK o zavedení internetu do veřejných knihoven kraje, které bylo završeno v roce 2007.

V následujícím roce byl zakoupen planetární skener a zřízeno pracoviště pro digitalizaci vzácných regionálních dokumentů na papírových nosičích, zárodek budování digitální knihovny Moravskoslezského kraje. V následujících letech dochází ve spolupráci s vybranými paměťovými institucemi k digitalizaci vzácných a žádaných adresářů, almanachů i celých rozsáhlých souborů regionálních periodik.

Rok 2006 byl přínosný mimo jiné pro důkladnější ochranu knihovního fondu, neboť do publikací začaly být vkládány magnetické pásky a současně identifikační čipy, které v nové knihovně umožní automatizovanou výpůjčku. Z řešených projektů je třeba zmínit VISK 5 (retrokonverze lístkových katalogů), v jehož rámci byl za účasti celé knihovny naskenován zbývající lístkový katalog odborné literatury v rozsahu přes 96.000 katalogizačních záznamů.

Jednoduššímu vyhledávání v katalozích knihoven přispělo řešení projektu VISK 9 (kooperativní tvorba národních autorit), který umožnil harmonizovat, tedy sjednotit všechna jména autorů nebo osobností a institucí (korporací) v našem elektronickém katalogu s celonárodně standardizovaným tvarem a odkázat všechny jiné formy jmen.

Významným přínosem ve službách veřejnosti bylo zavedení bezplatného přístupu na internet, čehož začali návštěvníci knihovny hojně využívat.

V roce 2006 byl dokončen projekt na výstavbu knihovny z ateliéru Kuba, Pilař a o dva roky později konečně usnesením vlády z 26. 3. 2008 schválena spoluúčast státu do výše 490 mil. Kč; dále se počítá s financemi z regionálního operačního programu a rozpočtu MS kraje. Úsilí o výstavbu nové budovy prochází mnoha peripetiemi. Budova přezdívaná černá kostka, měla již vydané stavební povolení. Knihovna se měla původně stavět za přispění Evropské unie. Přislíbených 600 mil. Kč se ale nové vedení kraje rozhodlo použít ve zdravotnictví a školství, a knihovnu tak financovat jen z krajského a státního rozpočtu. Projekt byl přepracován na úspornější variantu, v níž se také počítalo s jazykovou výukou Vysoké školy báňské TUO. V roce 2010 to již opět vypadalo na zahájení stavby, ale nová vláda zrušila 15. 9. 2010 usnesení o přislíbené státní dotaci. Finanční zdroje jsou nyní tedy velmi omezené. Výstavba nového sídla naší knihovny však zůstala prioritou kraje.

Stávající prostory již však definitivně nestačí, a tak v r. 2007 dostává knihovna zapůjčeny skladové prostory Vyšší odborné školy zdravotnické jako momentálně již pátý depozitní sklad. V roce 2008 musel být z důvodu roztříštěnosti odlehčovacích skladů a množství denně dovážených publikací posunut začátek otevírací doby knihovny o půl hodiny. Protože nová budova je v nedohlednu, byly v roce 2010 adaptovány na další depozitní sklad prostory na Cihelní ulici.

Denní cirkulaci fondů z depozitních skladišť však již nestačí ani prostory půjčovny. Proto byl v roce 2011 výpůjční pult podroben důkladné rekonstrukci, lístkový jmenný katalog byl z půjčovny odstraněn a výpůjční pult podstatně rozšířen.

V prvním desetiletí 21. století dochází ke změnám v koncepci doplňování knihovního fondu. Bylo rozhodnuto upustit od systematického získávání firemní literatury v klasické podobě (známých firemních prospektů a katalogů ze všech koutů světa), neboť jejich dostupnost v elektronické formě a další faktory měly za následek rychle klesající zájem uživatelů. Vedení naší knihovny se dále rozhodlo přes trvající orientaci na univerzální profil fondu směřovat (především u zahraničních informačních zdrojů) ke specializaci fondu na oblast znečištění a poškození životního prostředí a jeho ochranu. Účelová dotace našeho kraje byla impulsem k započetí budování speciálního fondu pro zrakově a sluchově postižené. Fond je systematicky propagován, v roce 2008 jsou nakoupeny přístroje a pomůcky usnadňující zrakově postiženým přístup k literatuře; je namluven "zvukový katalog" dokumentů. Pro sluchově postižené byly získány hodnotné české filmy ve speciální úpravě. V roce 2008 ve snaze o prohloubení regionální funkce a v souvislosti s pokračujícím reformátováním vzácných dokumentů kraje bylo započato také se systematickým vyhledáváním a nákupem deziderát regionálních publikací z antikvariátů a podobných zdrojů. Mezi těmito dokumenty knihovna hodlá získávat především dokumenty, které mají historickou hodnotu, včetně starých tisků. V závěru roku 2008 se výrazně změnily podmínky pro půjčování českých technických norem v souvislosti se zrušením Českého normalizačního institutu a převedením vydavatelských práv k normám na Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Knihovna nesmí žádným způsobem ČSN kopírovat a množit, těžiště práce se přesouvá na elektronickou databázi této technické literatury.

Je třeba modernizovat počítačovou síť knihovny, proto byl v roce 2008 zakoupen nový server pro interní databáze i pro webovou síť. V roce 2009 přechází automatizovaný knihovnický systém T Series pod operační systém Linux. V roce 2011 v souvislosti s přechodem na vyšší OS Linux RH5 byl proveden upgrade softwaru EZ proxy na v. 5.4.1.

V srpnu 2009 spuštěn nový automatizovaný knihovní systém - Aleph 500 firmy Ex Libris. Systém umožnil zlepšení a funkce, které dosud nemohly být realizovány. Skýtá daleko větší pohodlí uživatelům při vyhledávání a objednávání dokumentů, umožňuje online spolupráci (sdílení) se Souborným katalogem ČR a se soubory národních autorit spravovanými NK ČR. Je umožněno daleko kvalitnější propojení interních databází knihovny i propojení na důležité externí báze včetně virtuálních a reálných souborných katalogů. Změnil se i způsob statistických evidencí a dalších funkcí v rámci vnitřního chodu knihovny. Implementace nového sytému byla završena na konci r. 2010 zapojením modulu automatizované meziknihovní výpůjční služby. Velmi využívanou nabídkou pro uživatele je rovněž spuštění přístupu ke vzdáleným informačním zdrojům (databázím) z počítačů kdekoliv mimo budovu naší knihovny, tedy z pohodlí domova, pracoviště apod.

Protože se ukázalo, že v Alephu není potřeba ověřovat jakékoli problémy s nezvěstnými nebo chybně zpracovanými dokumenty mimo elektronický katalog, bylo na konci roku 2010 přistoupeno k uzavření poslední lístkové pomůcky - místního seznamu.

Spuštění nového systému předcházel výběr systému a hektická příprava všech odborných zaměstnanců. Bylo třeba se zaškolit na práci ve výměnném formátu MARC 21, jiné vedení akvizice, na nový výpůjční protokol apod. Samozřejmě zcela nový systém vyžadoval zcela novou správu, což byl obrovský úkol pro oddělení automatizace a některé pomáhající vedoucí pracovnice. Migrace dat z T Series, překlápění bibliografických záznamů a nové rejstříky všech autorit, zobrazování dat v OPAC Aleph a další a další problémy stály značné pracovní úsilí, značné vypětí a pracovní nasazení pro mnohé pracovníky knihovny. V roce 2011 byl proveden upgrade Alephu z verze 18 na novější verzi 20.

Knihovna opět zažila stěhování. Magistrát města vybudoval nový průchod do budovy, a proto nám byla odňata místnost účtárny, sociální zařízení a jedna místnost katalogizace seriálů. Všechny servery byly přestěhovány na Prokešovo nám. 2 k odd. automatizace, účtárna v rámci stávajících prostor za studovnou. Stavební neklid panoval i v roce 2011. Za téměř nepřerušeného provozu proběhla generální rekonstrukce potrubí ve sklepě pravého křídla, tedy v prostorech, kde jsou uloženy nejnovější knihy. Navíc proběhla sanace plísní v těchto prostorách.

Knihovna pokračovala v úsilí o získávaní grantů. Kromě tradičního projektu VISK 2 byly získány i prostředky z VISK 7 na digitalizaci vzácných dokumentů a Nadace OKD z programu Pro radost na Moderní webovou prezentaci MSVK. Z projektu podpořeného Nadací OKD Obnovitelné zdroje energie knihovna nakoupila mj. environmentální databázi ENVIROnet BASE. Podpora z Nadace OKD pokračovala v roce 2011 velmi zajímavým projektem E-knihy aneb nová výzva pro knihovny. Díky němu se uživatelé mohou seznamovat s čtečkami elektronických knih individuálně i na vzdělávacích akcích, je vytvářena e-kniha s regionální tematikou a předplacena rozsáhlá kolekce elektronických knih World eBook Library. V roce 2011 věnovala krajská knihovna v roli partnera MSK velkou pozornost přípravě subprojektu Digitalizace a ukládání dat, který je součástí projektu E-Government Moravskoslezského kraje.

Paní ředitelka Ing. Lea Prchalová byla zvolena v roce 2010 předsedkyní SDRUK, což posunuje i celou knihovnu do středu dění tohoto našeho velmi významného spolku odborných knihoven.

V roce 2011 uplynulo 60 let od založení knihovny. Toto výročí si knihovna připomněla výstavou "Vzdělávací a kulturní služby krajské knihovny", která byla instalována na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje, dále vydáním mimořádné jubilejní zprávy "Od padesátky k šedesátce" a publikováním dvousvazkové retrospektivní regionální bibliografie okresu Ostrava-město. K akcím lze počítat i úspěšný veřejný seminář "S knihou nejsi nikdy sám", který proběhl za mimořádného zájmu především knihovnické veřejnosti u příležitosti knižního veletrhu. V březnu proběhlo k jubileu knihovny slavnostní shromáždění zaměstnanců za účasti významných představitelů kraje.

Knihovna se stala v roce 2011 partnerkou prvního ostravského Letního knižního veletrhu na výstavišti Černá louka. Měla zde svůj stánek, kde nabízela své tiskoviny a propagační materiály. Byla zde pokřtěna Bibliografie okresu Ostrava-město.

Autor do roku 2011 včetně: PhDr. Aleš Hrazdil

CHRONOLOGIE MSVK

Významná data v historii knihovny

• 1950 - přípravné období, adaptace prostor, v Technické knihovně Průmyslového muzea tři pracovníci chystají otevření nové vědecké knihovny
• 1951 - 1. leden je oficiálním datem vzniku Státní studijní knihovny v Ostravě, v únoru vydán první organizační řád
• 1951 - koncem roku má knihovna 25.000 akvizičně zpracovaných knihovních jednotek
• 1952 - zahájena linka zpracování včetně katalogizace, zahájeno vypracovávání bibliografií a rešerší
• 1953 - knihovna má již tři oddělení: služby čtenářům, bibliotéčně technické služby, hospodářsko-správní oddělení
• 1954 - vydán nový organizační řád, zaveden název Státní vědecká knihovna v Ostravě
• 1955 - Drahoslav Gawrecki odešel na 1 rok do Olomouce, knihovnu vede Oldřich Sedlář
• 1955 - další reorganizace - vznik šesti oddělení
• 1956 - počátek mezinárodní výměny publikací
• 1956 - zahájen dvousměnný provoz ve službách, zavedena adresná novinková služba
• 1957 - zavedena každoroční registrace čtenářů a jejich kategorizace
• 1957 - poprvé uspořádán jednoroční odborný knihovnický kurz, v tradici vzdělávání a dovzdělávání knihovníků pokračuje nepřerušeně knihovna dodnes
• 1958 - začala být zpracovávána firemní literatura
• 1958 - organizované nábory čtenářů na středních školách
• 1959 - započalo pravidelné půjčování firemní literatury
• 1959 - definitivně odchází D. Gawrecki, prvního července nastupuje ředitel Jaroslav Břustek
• 1961 - nový statut vydává již Severomoravský krajský národní výbor, ukončeno přímé řízení ministerstvem, příklon k budování univerzálního fondu
• 1962 - poprvé vydán seznam devizových časopisů v Severomoravském kraji
• 1963 - zavedena hvězdicová cirkulace lékařských časopisů v rozsahu, jaký nemá v Československu obdoby
• 1964 - na základě zákonné úpravy získáno "právo povinného výtisku" (Vyhláška ministerstva školství a kultury o povinných a pracovních výtiscích č. 140/1964)
• 1965 - zavedena cirkulace technických časopisů
• 1967 - nové oddělení ochrany fondů zahajuje průběžné revize knihovního fondu
• 1968 - do důchodu odchází Jaroslav Břustek, zastupuje Božena Kubalová
• 1968 - na konci roku nastupuje do funkce ředitele Otakar Entler
• 1969 - vzniká samostatné oddělení speciálních fondů se značnou autonomií
• 1969 - knihovně jsou přiděleny přízemní místnosti v levém křídle Nové radnice
• 1969-1970 - celková přestavba a modernizace interiéru knihovny
• 1969-1970 - personální čistky, kádrové prověrky všech pracovníků
• 1970 - vydán čtvrtý organizační řád SVK - práce s periodiky soustředěna do samostatného oddělení, získávání a zpracování neperiodik (monografií) přestěhováno do nově získaného křídla radnice
• 1970 - první pokus o využití výpočetní techniky - systém ASI OBIS OKD - soupis bibliogr. zpravodajů
• 1971 - samostatné oddělení speciálních fondů otevírá moderně vybavenou studovnu a půjčovnu
• 1971 - vyčleněna pracovnice pro metodickou funkci - pozdější krajský kabinet informatiky
• 1972 - Sm KNV přijal opatření, které ukládá vybudovat vědeckým knihovnám v Ostravě a Olomouci krajská knihovnická střediska, Ostrava má první vědeckou knihovnu pověřenou metodickým vedením středisek VTEI
• 1973 - započata výstavba samostatných budov odlehčovacích skladišť na Macharově ulici v sousední čtvrti Ostrava-Přívoz
• 1973 - rozšířena cirkulace firemních časopisů a prospektů, která se stává významnou službou
• 1974 - do důchodu odchází Otakar Entler, na místo ředitele nastupuje Zdeňka Jurdová (později PhDr. Zdeňka Herelová)
• 1974 - dovršuje se profil knihovny jako nadoborového informačního střediska
• 1975-1989 - experimentální zavádění centralizovaného řízení knihoven ve všech okresech Severomoravského kraje (experiment v r. 1978 přebírá SVK)
• 1977 - zavedena služba Current Contens, zrušena v 80. letech pro nezájem čtenářů
• 1978 - SVK dovršuje funkci krajského knihovnického a informačního střediska, z SVK v Olomouci delimitován Krajský kabinet knihovnictví (péče o veřejné knihovny) a tzv. krajská katalogizace z Knihovny města Ostravy (nejrozsáhlejší v republice); v odboru metodiky pracuje krajský kabinet knihovnictví, krajský kabinet informatiky a odd. speciálních fondů
• 1978 - změny v organizační struktuře, úspory tzv. devizových prostředků koordinací nákupu v kraji
• 1980 - oddělení reorganizována tak, aby odd. ochrany fondů mohlo provádět průběžnou revizi knihovního fondu
• 1982 - dokončení druhé budovy odlehčovacích skladů v Ostravě-Přívoze
• 1983 - zásadní změny v organizační struktuře - pro nefunkčnost zrušeny odbory (nad odděleními ustaveny 1974)
• 1984 - pokusně zahájen pomocný půjčovní provoz ve skladu v Ostravě-Přívoze (ukončeno z důvodů úspor a pro absenci katalogů v r. 1990)
• 1987 - knihovna řeší úkol P13-334-807 Průzkum informačních potřeb a požadavků uživatelů knihoven v regionu Severomoravského kraje
• 1988 - příprava na generální opravy zdravotechniky a ústředního topení, v pohybu je 200.000 knihovních jednotek
• 1989 - v důsledků rekonstrukce topení a zdravotechniky klesají výkony až na 60% jiných let, část skladu knih přebudovávána na výpočetní středisko
• 1989 - SVK v Ostravě organizuje konzultační středisko Katedry vědeckých informací a knihovnictví FF UK pro dálkové studium posluchačů z Moravy (ukončeno 1993)
• 1989 - v odd. bibliografie zřízen terminál systému Golem pro spojení s databázovým centrem ÚTZ v Praze (po dvou letech pro nezájem uživatelů zrušeno)
• 1990 - zrušení cenzury - vrácení prohibit do fondu a čtenářských katalogů, vyřazeny multiplikáty neaktuální literatury
• 1990 - výsledky snah o získání uvolněných budov pro rozšíření pracovišť SVK jsou nulové, snahy nájemců o vystěhování knihovny naopak sílí; práci v knihovně silně komplikuje generální oprava zdravotechniky
• 1990 - dokončena výstavba výpočetního střediska (SMEP 52/12)
• 1991 - zastaven experimentální provoz počítače, středisko přebudováno na novou reprografickou dílnu; zahájen provoz automatického systému evidence uživatelů (systém CDS/ISIS); v oddělení speciálních fondů zahájeno automatizované zpracování firemní literatury (systém ISIS)
• 1991 - zavedeny poplatky za některé služby v úsilí zmírnit obtížnou finanční situaci
• 1992 - zřizovatelem knihovny se po zrušení KNV stává Ministerstvo kultury
• 1992 - na osobních počítačích zpracováváno již sedm automatizovaných agend (např. agenda firemních periodik, účetnictví, evidence nakladatelů a vydavatelů aj.) - faktický počátek systematické automatizace knihovnických procesů
• 1993 - knihovna přechází z rozpočtové na příspěvkovou formu hospodaření, dostává nový statut, schválený ministrem kultury; pro finanční nesnáze pokračuje redukce počtu zaměstnanců
• 1993 - bibliografické oddělení přistoupilo ke kooperativnímu zpracování pro ČNB - články v českých časopisech (analytické zpracování regionálního tisku v CDS/ISIS); účast na celomoravské aktivitě - retrospektivní regionální bibliografie - započato s excerpcí tiskovin okresu Karviná. Česká národní bibliografie již dodávána na elektronickém nosiči (diskety)
• 1994 - byl vybrán a zprovozněn software pro modulární automatizovaný knihovnický systém - TINLIB (nyní T-Series) a zahájena práce v modulech Akvizice a Katalog (monografie)
• 1995 - zřízeny stanice OPAC (online katalog pro čtenáře), pro získání prostor uzavřen a odstěhován systematický čtenářský katalog, uzavřen také generální jmenný katalog neperiodik a věcné služební lístkové katalogy; linka zpracování knih a akvizice přizpůsobena online práci v databázi
• 1995 - v souvislosti se změnami ve zpracování zastaven tisk lístků krajské katalogizace, posléze pro nezájem upuštěno i od tisku výstupů z počítače
• 1995 - napojení na celosvětovou počítačovou síť INTERNET - 2 stanice vyhrazeny uživatelům
• 1995 - do důchodu odchází ředitelka dr. Zdeňka Herelová (dříve Jurdová) a na její místo nastupuje v srpnu ing. Lea Prchalová
• 1996 - ztráta práva celostátního povinného výtisku neperiodické literatury, získáno pouze právo na regionální povinný výtisk z moravských a slezských okresů
• 1996 - knihovna se stává členem The New York Academy of Sciencies
• 1997 - započato s automatizovaným zpracováním seriálů v modulu systému TINLIB
• 1997 - záplavy v červenci postihly i suterénní prostory v levém křídle Nové radnice (zatopeny všechny patenty a cca 8.000 sv. knih)
• 1998 - knihovna napojena na elektronickou ochranu městské policie
• 1998 - v tomto a následujícím roce vrcholí snahy o maximální objem retrospektivní konverze záznamů o fondu (digitalizace lístkových záznamů) vzhledem k potřebám uživatelů a přípravě na automatizovanou výpůjčku
• 1999 - do provozu uveden modul Výpůjční protokol systému T-Series (veškeré výpůjčky neperiodických publikací probíhají automatizovaně)
• 1999 - vznik multimediální studovny v oddělení bibliografie (zprostředkování informačních databází uživatelům, studium odborných CD-ROM apod.)
• 1999 -zpracován investiční záměr na dostavbu budovy proti Domu kultury Vítkovic. Finanční prostředky však nebyly získány a později došlo k rozhodnutí zastupitelstva města dostavět celý objekt k jinému účelu.
• 2000 - díky státním dotacím z programů vyhlášených MK a MŠMT zpřístupněny zahraniční elektronické informační databáze např. EBSCO, ScienceDirect, později Web of Knowledge...
• 2000 - úspěšně obhájen nejrozsáhlejší projekt řešený knihovnou - SVK v Ostravě - centrum regionálního informačního systému; končí účast knihovny na projektu RETROKON (digitalizace Bibliografického katalogu - Knihy, národní program retrospektivní konverze)
• 2000 - adaptováno oddělení služeb knihovnám, vzniká nové výukové centrum, jehož základem je počítačová učebna
• 2001- usnesením zastupitelstva Moravskoslezského kraje, pod jehož zřizování knihovna přechází, je schválen nový název - Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě
• 2001 - Goethe-Institut Praha vybral naši knihovnu jako Partnerskou knihovnu v České republice
• 2002 - knihovna začíná rázně plnit nové povinnosti plynoucí z knihovního zákona. Plní sama některé regionální funkce pro základní knihovny kraje a koordinuje a řídí plnění takových funkcí ve vybraných základních knihovnách. To zahrnuje i četné metodické návštěvy, přesvědčování obecních zastupitelstev, práci koncepční, statistiky, srovnávání atd.
• 2002 - zpracován investiční záměr na novostavbu MSVK
• 2002 - zahájeno vydávání souběžné regionální bibliografie - ročenky - Moravskoslezský kraj v roce...
• 2003 - dovršeno téměř desetileté úsilí oddělení bibliografie a v elektronické i svazkové formě vydána retrospektivní regionální bibliografie okresu Karviná analyticky zaznamenávající regionální literaturu od 18. až do konce 20. století
• 2004 - proběhla veřejná soutěž o návrh na zpracování urbanistického, architektonického, technického a provozního řešení novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, jednoznačně zvítězil projekt architektů Kuby a Pilaře
• 2004 - oficiální název knihovny doplněn na: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace
• 2004 - započíná hektické a úspěšné úsilí o zavedení internetu pokud možno do všech veřejných knihoven kraje
• 2004 - zastaveno paralelní doplňování lístkového jmenného a předmětového katalogu, tím je definitivně ukončeno budování všech čtenářských lístkových katalogů v MSVK
• 2005 - zakoupen planetární skener a zřízeno pracoviště pro digitalizaci vzácných regionálních dokumentů na papírových nosičích
• 2006 - v zájmu důkladnější ochrany knihovního fondu a umožnění automatizované výpůjčky v budoucnu začaly být do publikací vkládány magnetické pásky a současně identifikační čipy
• 2006 - přístup na internet se stává bezplatným, čehož návštěvníci knihovny brzy hojně využívají
• 2006 - knihovna se již několik let zapojuje do řešení projektů Veřejné informační služby knihoven, které vyhlašuje Ministerstvo kultury. V programu VISK 2 je podporováno vzdělávání knihovníků. Úspěšně ukončen byl VISK 9, v jehož rámci byly harmonizovány jmenné autority našeho katalogu s národními autoritami.
• 2006 - řešen VISK 5, zaměřený k retrospektivní konverzi (digitalizaci) lístkových katalogů. Přinesl mimo jiné naskenování a vystavení zbývajícího lístkového katalogu starší odborné literatury v rozsahu cca 96.000 katalogizačních záznamů
• 2006 - dokončen projekt na výstavbu nové knihovny. Zpracovatel - ateliér Kuba, Pilař, architekti
• 2007 - vyčerpána prostorová kapacita dosavadních skladišť knihovního fondu. Zapůjčeny prostory patřící VOŠZ (již pátý depozitní sklad)
• 2007- mimořádná pozornost věnována ekologické výchově v rámci projektu Rozvoj sítě environmentálních poradenských a inf. center MS kraje (48 akcí)
• 2007 - knihovní fond přesáhl 1 milión (1.011.573)
• 2007 - rozhodnuto o směřování ke specializaci fondu knihovny na oblast znečištění a poškození životního prostředí a jeho ochranu
• 2007 - započato s budováním speciálního fondu pro zrakově a sluchově postižené, celkem získáno 1.513 k. j.
• 2007 - pokračuje digitalizace vzácných dokumentů MS kraje v součinnosti s vybranými paměťovými institucemi
• 2007 - úsilí o realizaci státem dotovaného připojení veřejných knihoven kraje k internetu v rámci regionálních funkcí je úspěšné, zůstává jediná nepřipojená knihovna
• 2008 - usnesením vlády ze dne 26. 3. 2008 schválena stavba nové knihovny a spoluúčast státního rozpočtu do výše 490 mil. Kč. (Financování předpokládáno ze 3 zdrojů - ze státního rozpočtu, Regionálního operačního programu, a rozpočtu MS kraje). Výběrové řízení na generálního dodavatele stavby však investor zrušil a stavba nebyla zahájena.
• 2008 - ve snaze o prohloubení regionální funkce a v souvislosti s pokračujícím reformátováním vzácných dokumentů kraje započato se systematickým vyhledáváním a nákupem deziderát regionálních publikací z antikvariátů (61 titulů)
• 2008 - roztříštěnost odkládacích skladišť a dovoz značného množství žádaných knih si vynutil posunutí otevírací doby knihovny o půl hodiny později
• 2008 - zakoupen nový databázový a webový server a tak zmodernizována počítačová síť knihoven
• 2009 - získán a zakoupen a implementován nový automatizovaný knihovní systém Aleph. Systém umožňuje mnohá zlepšení a nové funkce jak pro čtenáře, tak pro kooperaci i pro vnitřní chod knihovny.
• 2009 - vedení kraje odložilo výstavbu nové budovy. Stávající projekt zhodnotilo jako příliš finančně náročný. Výstavba nového sídla zůstala ve strategii rozvoje kraje.
• 2009 - dvě místnosti musely být vráceny MMO z důvodu chystaného vybudování průchodu do budovy Nové radnice. Servery přestěhovány k odd. automatizace do obytného domu na Prokešově nám. 2, aby mohla účtárna získat nové působiště.
• 2009 - v závěru roku byla pí ředitelka Ing. Lea Prchalová zvolena předsedkyní našeho významného profesního spolku SDRUK.
• 2010 - zpřístupněny vzdálené elektronické informační zdroje (databáze) i z počítačů mimo naši knihovnu
• 2010 - automatizována meziknihovní výpůjční služba
• 2010 - nastal další nepříjemný zvrat v úsilí o výstavbu nové budovy; byla zrušena přislíbená státní dotace plánovaná do výše 490 mil.Kč, finanční zdroje nyní tedy velmi omezené
• 2010 - získán nový depozitní sklad na Cihelní ulici jako další provizorium pro řešení tíživé situace skladištních prostor
• 2011 - výročí 60 let existence knihovny oslaveno výstavou "Vzdělávací a kulturní služby krajské knihovny", která byla instalována na KÚ MSK, dále vydáním mimořádné jubilejní zprávy "Od padesátky k šedesátce" a publikováním dvousvazkové retrospektivní regionální bibliografie okresu Ostrava-město; k akcím lze počítat i úspěšný veřejný seminář "S knihou nejsi nikdy sám"
• 2011 - v březnu proběhlo k jubileu knihovny slavnostní shromáždění zaměstnanců za účasti významných představitelů kraje
• 2011 - za provozu proběhla generální rekonstrukce vodovodního potrubí ve sklepě - jediném skladu v sídle knihovny
• 2011 - ve snaze zvládnout tok dokumentů ze stále rozsáhlejších depozitních skladů rekonstruován (podstatně prostorově rozšířen) výpůjční pult
• 2011 - v zájmu uvolnění prostor zlikvidován čtenářský jmenný lístkový katalog, neboť všechny záznamy lze již vyhledat elektronicky
• 2011 - z projektů pozornost věnována přípravě subprojektu "Digitalizace a ukládání dat" spadajícímu do projektu "E-Government Moravskoslezského kraje"; dále naplňován projekt "E-knihy aneb nová výzva pro knihovny" podpořený Nadací OKD
• 2011 - knihovna se stala partnerkou úspěšného prvního Letního knižního veletrhu na Černé louce
• 2011 - proveden upgrade AKS Aleph z verze 18 na verzi 20
• 2011 - do důchodu odchází dlouholetá vedoucí oddělení ekonomiky a provozu a zástupkyně ředitelky Ing. K. Kotová

  Autor do roku 2011 včetně: PhDr. Aleš Hrazdil

• 2012 (únor) - knihovna začala s vydáváním regionálních e-knih (např. Slezské báje a pověsti národní od Karla Jaromíra Bukovanského)
• 2012 (březen) - vydána elektronická kniha E-knihy aneb první pomoc pro začátečníky
• 2012 (duben) - 3. místo v celostátní soutěži webových stránek knihoven Biblioweb v kategorii obcí nad 20000 obyvatel